Jo, takže obtížně a energeticky náročně se to vyrábí. Za optimálních podmínek to dá kolem 10% a už po měsíci na světle to klesne o 8%.
Takže gratulace za solární článek, který bude drahé vyrobit, energeticky nikdy nedožene ani náklady na svou výrobu a jako třešnička na dortu ... nemá rád, když je dlouho na světle :)
Odpovědět0 3
Propána, před pár lety přišli na to, že tyhle sloučeniny reagující na světlo se dají vůbec pro tento účel použít a ty bys teď chtěl, aby to hned teď předčilo solární panely, které mají za sebou 50 let vývoje? Vždyť tohle nikdo necpe do výroby, jde o první poznatky, že se to dá používat jako solární panel. Já nechápu, proč to pořád nikdo není schopný pochopit. Je vidět, že vůbec nevíš, jak funguje věda.
Odpovědět3 1
Rád bych se s Vámi pustil do polemiky, ale osobě bez základní slušnosti, která automaticky začne po soudružsku tykat, nedám více jak Werichovo půl minutu. Případně si dostudujte.
Odpovědět0 4
..... při teplotě 200 °C byla efektivita mizerných 0,16 % a při 400 °C už klesla na zhruba 7,3 %....
Nějak nechápu. Nemá tam být "stoupla" ?
Odpovědět1 0
myslím, že nemá - pokud je optimální teplota žíhání 350. Tedy méně je hodně mizerné a více je už taky špatně.
Odpovědět0 0
Nemá, protože 7,3 je méně než 10,1, tedy klesla. Vztahuje se to k optimální teplotě 350 °C, kdy je účinnost 10,1%. Oproti ní to klesá oběma směry. Nižší (200 °C) znamená mizerných 0,16 % a vyšší (400 °C), tedy jen o 50 °C více, znamená pokles z 10,1 % na 7,6 %.
Odpovědět4 0
Díky za vysvětlení. ;)
Odpovědět0 0